Narodil se v Boskovicích 26. listopadu 1890, zemřel 21. listopadu 1982.
Do obecné školy chodil v Boskovicích. Do gymnázia chodil 4 roky, do kvarty. V roce 1906 šel studovat do c. k. Sochařsko kamenické školy v Hořicích. V roce 1907 chodil na přípravku mistra Františka Ženíška ml. na studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kam byl přijat po zkouškách a ve studiu pokračoval do absolutoria v roce 1912. Po studiích šel na vojnu do Jihlavy.
Po vypuknutí války jako jednoroční dobrovolník byl odvelen na italskou frontu do Jižních Tyrol v okolí Merana. V roce 1916 asi v polovině roku převelen na ruskou frontu. Byl zajat a převezen do zajateckého tábora v Narovčatu nedaleko Nižného Novgorodu (za sovětské éry Gorkij) v Penzenské gubernii.
Do Boskovic se vrátil v listopadu 1918 a žil u svých rodičů, kterým vypomáhal v obchodě. V roce 1923 se zúčastnil s dr. Snětinou, boskovickým rodákem, vykopávek keltského oppida na Malém Hradisku. V témže roce měl v Boskovicích výstavu svých obrazů v Panském domě.
Začátkem dvacátých let se seznámil se svou budoucí manželkou Marií Veselou z Kořence. Žil v Boskovicích, ale přestěhoval se i na Benešov a posléze na Kořenec, kde bydlel u Hložků.
Maloval na Kořenci krajinu, malebné doškové domky, horácké kroje. Rozhodl se usadit se tu. S pomocí svého budoucího tchána Čeňka Veselého, hospodského, získal pozemek i materiál a začal stavět na Kořenci dům. Tam si 17. července 1929 přivedl svou manželku. Na Kořenci maloval, se střídavým úspěchem prodával obrazy.
Začátkem 30. let projel s přítelem Fritzem Löw-Beerem Rakousko, Itálii, Francii, Španělsko, kde měl možnost vidět nejvýznamnější umělecká díla. Byl v kontaktu s kolegy ze SVUM, tj. Sdružení výtvarných umělců moravských. Zúčastňoval se jako člen výstav tohoto sdružení.
Ve 30. letech a později v 50., kdy žil v Boskovicích, ho navštívil mistr Kubín-Coubine, který byl v mládí jeho prvním učitelem malby.
Po válce byl členem Svazu československých výtvarných umělců, ale nezúčastňoval se příliš jejich schůzí ani jiných akcí.
Život na Kořenci probíhal klidně, často k němu jezdili zájemci o obrazy anebo jen na návštěvu a na kus řeči. Byl známým dobrým vypravěčem.
Dočkal se čtyř vnoučat.
V pozdním věku již mu nesloužilo zdraví, malovat přestal, když dosáhl 90 let života. Zemřel v boskovické nemocnici na infarkt myokardu.